Ten věčný strach z propasti, z rezonující ozvěny nicoty. Musíme ji přehlušit, zaplnit naši mysl, smysly i duši. Něčím. Čímkoliv. Bažíme po nových vjemech a do mozků vyprahlých jako houba na poušti lejeme hektolitry vjemů, zábavy, povrchních citů. Jenže kde není základní struktura, kde není řád a cíl, tam vše jen proteče a zanechá naši mysl ještě rozpraskanější a lačnější po vodě nových prožitků.
Tools: Rhinoceros, Daz3D, 3Dcoat, Keyshot, Adobe Photoshop
Text: Petr Schink